Jsou známy egyptské pyramidy, núbijské, které byly odvozeny od egyptských, ale byly menší, mezoamerické, andské, francouzské, bosenskohercegovské, Cestiova pyramida v Římě, a nyní i ukrajinské.

Egyptské pyramidy

Pyramidy v Egyptě jsou nejznámější a nejstarší z pyramidových staveb, patří k největším stavbám v historii. Cheopsova pyramida je řazena mezi sedm divů světa a byla nejvyšší stavbou až do stavby Eiffelovky.

Egyptské pyramidy jsou postaveny z velkých kamenných bloků, nebo z cihel. Stavba pyramid probíhala bez znalosti železa a složitějších technologií. První pyramida pochází z období III. dynastie, poslední pak z XIII.

Přestože o účelu i vzniku egyptských pyramid koluje řada mýtů, které jsou označovány jako nevědecké, shoduje se vědecký svět na tom, že se jednalo o hroby králů. U některých pyramid je jedna a více dalších, menších pyramid, které někdy sloužily jako hroby manželek. Některé z těchto staveb sloužily k náboženským účelům. Někteří králové si nechali postavit dvě pyramidy, což bývá vysvětlováno egyptským dualismem, který spočíval v tom, že byli králové Horního i Dolního Egypta. Zajímavostí je, že existují i pyramidy, které sice měly být hrobkou, ale král se nechal pohřbít jinam.

Většina egyptologů se domnívá, že se pyramidy vyvinuly z mastab a že jsou egyptským vynálezem, neovlivněným cizími vlivy.

Núbijské pyramidy

Núbijské pyramidy jsou ve srovnání s egyptskými mnohem méně známé. Tyto pyramidy jsou ovlivněny egyptskými, ale proti nim jsou menší a strmější. V Núbii byly stavěny zhruba do roku 300. Tyto pyramidy nejsou hroby, ale pouze pomníkem mrtvého krále.

Mezoamerické pyramidy

Pyramidy v Mezoamerice patří k nejvýznačnějším pozůstatkům starověkých mezoamerických civilizací, především Mayů a Aztéků. Jsou sestaveny z kamenných kvádrů mnohem menších než egyptské pyramidy, takže je poměrně snadno uneslo několik málo lidí. Kvádry byly spojovány pomocí cementové malty, stavitelé neznali železné nástroje ani kolo.

Starověký Řím

V průběhu existence římské říše bylo také postaveno několik pyramid z nichž nejznámější je dosud existující Cestiova pyramida. Jedná se o 27 metrů vysokou stavbu z konce 1. století př. n. l..

Další římská pyramida byla postavena ve Faliconu ve Francii. Přímo v Římě byla postavena pyramida pojmenovaná Meta Romuli, která byla zničena koncem 15. Století.

Egyptské pyramidy

Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby, které byly ve starověkém Egyptě s přestávkami budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I., tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky králů a později také některých jejich významných manželek a matek. Každá z pyramid byla součástí rozsáhlého plánu funkčně propojených budov; proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech. V jejich okolí zejména za Staré říše vznikaly rozsáhlé nekropole s hrobkami členů královské rodiny, dvorních hodnostářů a jiných příslušníků společenské elity. V době Nové říše se motiv pyramidy, ovšem bez doprovodných staveb, stal součástí pohřební architektury soukromých hrobek.

Královské pyramidové komplexy ve své době měly nejen velký význam náboženský a ideologický, ale také politický a hospodářský. Organizace staveb vyžadovala existenci přísně organizované byrokracie ovládající z jednoho centra všechny zdroje společnosti. Odhaduje se, že na pyramidových projektech mohla být různým způsobem zainteresována až 1/4 nebo 1/5 všech obyvatel země. Po dokončení stavby a v souvislosti se zde provozovaným posmrtným kultem v jejich blízkosti vznikala tzv. pyramidová města, do nichž bylo soustředěno hospodářské a personální zázemí kultu.

Přesný počet egyptských pyramid není znám: některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly; badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto. Do tohoto orientačního počtu jsou zahrnovány jak samotné pyramidy (s výjimkou satelitních), tak stavby, které sice byly jako pyramidy plánovány, ale nakonec byly dokončeny v podobě jiné (např. jako mastaba v případě Raneferefovy hrobky).

Za vrcholné období doby stavitelů pyramid je považována vláda 4. dynastie, kdy vznikly nejznámější z pyramid – Chufuova, Rachefova a Menkaureova v Gíze; ty jsou také pokládány za první (a jediný do současnosti zachovaný) z tradičních divů světa. Právě ony a z nich obzvláště pyramida panovníka Chufua (označovaná někdy jako Velká pyramida), v mnoha ohledech jedinečná a odlišující se ostatních staveb tohoto typu, byly nejpozději od středověku předmětem pozornosti autorů nejrůznějších žánrů. Vzhledem k tomu, že se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o původním účelu pyramid, staly se předmětem spekulací, jejichž cílem bylo tyto stavby začlenit a interpretovat v rámci určitého historického (například biblického) kontextu. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud reflektující staroegyptskou kulturu a zejména pyramidy (odtud označení pyramidologie) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství, která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti; všechny tyto představy ovšem stojí mimo rámec vědy a nejsou egyptologií akceptovány.

Hodnocení: nejlepší 1 2 3 4 5 odpad